|
|
Ošetřovatelská péče o operační rány na chirurgickém oddělení
OCHMANOVÁ, Miroslava
Bakalářská práce se zabývá péčí o operační rány na chirurgickém oddělení. Cílem této bakalářské práce je zmapovat ošetřovatelskou péči o operační rány na standardním chirurgickém oddělení a jednotce intenzivní péče. Zjistit, jaké pomůcky mají k dispozici sestry na jednotlivých odděleních chirurgie a následně všechny parametry mezi sebou porovnat. Z cílů byly vytvořeny následující výzkumné otázky: Jakým způsobem sestry ošetřují operační ránu na standardním chirurgickém oddělení? Jaké pomůcky k ošetřování ran mají sestry k dispozici na standardním chirurgickém oddělení? Jaké jsou rozdíly v péči o operační ránu na standardním chirurgickém oddělení a jednotce intenzivní péče? Jaké jsou rozdíly v pomůckách k ošetřování ran na standardním chirurgickém oddělení a jednotce intenzivní péče? Pro výzkumné šetření jsme zvolili kvalitativní metodu. Sběr dat byl proveden formou polostrukturovaného rozhovoru v celkovém počtu 14 oslovených sester z nichž 7 pracuje na standardním chirurgickém oddělení a zbylých 7 sester na chirurgické jednotce intenzivní péče. Z rozhovorů vyplývá, že ošetřovatelská péče o operační rány na obou odděleních probíhá převážně podle doporučených postupů. Největší rozdíl v péči o operační rány je v péči o jizvu. Rozdíl vyplývá z charakteristik oddělení. Na jednotce intenzivní péče jsou hospitalizovaní pacienti po velkých operacích, kteří jsou následně ještě přeloženi na standardní chirurgickou jednotku a odtud jsou následně propuštěni do domácí péče. V pomůckách, které sestry využívají k péči o operační rány na jednotlivých odděleních, nebyly zjištěny žádné rozdíly. Výsledky šetření mohou pomoci studentům při přípravě na budoucí povolání, a také ke zlepšení informovanosti sester v péči o operační rány pracujících na chirurgických odděleních.
|
|
|
Kvalita ošetřovatelské péče při aseptickém ošetřování operačních ran
KARŠULÍNOVÁ, Pavla
Diplomová práce je zaměřena na kvalitu ošetřovatelské péče při aseptickém ošetřování operačních ran. Vysoká úroveň poskytovaní kvalitní ošetřovatelské péče, je velmi žádaný nárok, který se váže na uspokojování potřeb pacientů a zároveň se váže i na požadavky zdravotnické organizace, kde jsou pacienti léčeni. Diplomová práce je rozdělena na dvě části, na teoretickou a empirickou. Teoretická část je zaměřena na operační ránu a její hojení, aseptickou péči, komplikace hojení ran, nozokomiální nákazy, kvalitu ošetřovatelské péče, indikátory kvality ošetřovatelské péče a na kvalitu péče z pohledu pacienta. Empirická část má jeden vytyčený cíl: Vyhodnotit kvalitu ošetřovatelské péče na vybraných chirurgických odděleních. Pro dosažení tohoto cíle byly stanoveny 2 výzkumné otázky. 1. Jakým způsobem dodržují sestry při převazu operační rány aseptický postup? 2. Jakým způsobem zajišťují vrchní sestry zvyšování odbornosti v ošetřování operačních ran u sester na vybraných chirurgických odděleních? Ke zpracování empirické části diplomové práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Pro sběř dat byly realizovány polostrukturované rozhovory se staničními a vrchními sestrami. Při rozhovoru vrchní a staniční sestry odpovídaly na 20 otázek. Cenné odpovědi v rámci rozhovoru poskytlo 17 sester. Z výsledků vyplynulo, že úroveň kvality ošetřovatelské péče při aseptickém ošetřování operační ran lze považovat za vysokou, jelikož se sestry používají moderní trendy a techniky při péči o operační ránu, které se následně odráží v minimálně se vyskytujících komplikacích, jež operační rány postihují. Aseptický přístup na odděleních, na kterých bylo výzkumné šetření provedeno, je pro sestry prioritní. Sestry se řídí standardními postupy, které se týkají aseptického převazování operačních ran. Vrchní a staniční sestry považují vzdělávání sester v problematice aseptického ošetřování operačních ran za velmi důležité, dohlíží na pravidelné vzdělávání sester v aseptické péči o operační ránu, nebo je samy i zařizují. Informace získané pomocí výzkumného šetření mohou sloužit jako podklad pro semináře o aseptickém ošetřování operačních ran.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u klientek s hojením operační rány za využití podtlakové terapie v gynekologicko-porodnické praxi
VOPÁLKOVÁ, Natálie
Tato bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí o klientky s hojením operační rány za využití podtlakové terapie v gynekologicko-porodnické praxi. Podtlaková terapie patří k moderním metodám v hojení ran a rozšířila se i do ostatních medicínských oborů. Jedním z nich, je obor gynekologie a porodnictví. Práce je členěna na dvě části, teoretickou a empirickou. V teoretické části je popsána historie hojení ran a podtlakové terapie, anatomie kůže, rozdělení a fáze hojení ran a současné trendy v hojení ran. Dále je v teoretické části popsáno využití podtlakové terapie v hojení operační rány v gynekologii a porodnictví a úloha porodní asistentky v péči o klientku s podtlakovou terapií. V empirické části byly zvoleny dva cíle, zmapovat zkušenosti porodních asistentek s využitím podtlakové terapie v gynekologicko-porodnické praxi a zjistit specifika ošetřovatelské péče o klientky s aplikovanou podtlakovou terapií. Zajímalo nás, zda mají porodní asistentky zkušenost s podtlakovou terapií a jestli znají konkrétní specifika ošetřovatelské péče o tyto klientky. Na základě těchto dvou cílů jsme si stanovili dvě výzkumné otázky. Jaké mají porodní asistentky zkušenosti s využitím podtlakové terapie v gynekologicko-porodnické praxi a jaká specifika, uvádí porodní asistentky v ošetřovatelské péči o klientky s aplikovanou podtlakovou terapií. Výzkumné šetření probíhalo kvalitativní formou, pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo 10 informantek pracujících na gynekologicko-porodnických odděleních. První výzkumná otázka zkoumala, jaké mají porodní asistentky zkušenosti s využitím podtlakové terapie v gynekologicko-porodnické praxi. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že všechny dotazované informantky mají zkušenost s využitím podtlakové terapie v gynekologicko-porodnické praxi a to nejčastěji u abdominálních laparotomií, konkrétně u operačních ran po abdominálních hysterektomiích, po císařských řezech, u dehiscencí ran a u špatně hojících se ran v oblasti břicha. Druhá výzkumná otázka zjišťovala, jaká specifika uvádí porodní asistentky v ošetřovatelské péči o klientky s aplikovanou podtlakovou terapií. Z výzkumného šetření vyplynulo, že ošetřovatelský proces u klientky s nasazenou podtlakovou terapií má svá specifika v mobilitě, hygieně, stravování a v péči o operační ránu. Z výzkumného šetření tedy bylo zjištěno, že všechny oslovené informantky se s podtlakovou terapií setkaly a mají zkušenost s ošetřovatelskou péčí o tyto klientky. Ale pouze některé dokázaly popsat, jak probíhá příprava všech potřebných pomůcek k první aplikaci a převazu operační rány s podtlakovou terapií. Některé informantky nedokázaly popsat samotný postup při převazu operační rány s podtlakovou terapií. Dále tápaly vyjmenovat omezení, jaká mají klientky s touto terapií a vysvětlit jejich řešení. Důvodem proč tomu tak je, může být fakt, že se tato metoda hojení nehojících se operačních ran, nepoužívá rutinně a každodenně v gynekologicko-porodnické praxi.Výstupem této práce jsou dvě informační mapy pro porodní asistentky pracující na gynekologicko-porodnických odděleních. První informační mapa znázorňuje přípravu pomůcek k první aplikaci a převazu podtlakové terapie a druhá informační mapa znázorňuje komplexní ošetřovatelskou péči o klientky s nasazenou podtlakovou terapií včetně edukace. Výsledky této práce mohou být také použity jako podklad pro odborné přednášky, konference a semináře pro porodní asistentky.
|
|
|
Význam Enzymelu v pooperačním ošetřování ran v horních cestách dýchacích
Šimurdová, Marcela ; Tomová, Šárka (vedoucí práce) ; Nikodemová, Hana (oponent)
Bakalářská práce Význam Enzymelu v pooperačním ošetřování ran v horních cestách dýchacích 1 Abstrakt Hojení pooperačních ran v horních cestách dýchacích je často velmi obtížné a bolestivé pro neustálou přítomnost potravy (kontaminaci), pro pohyb při mluvení a neustálou přítomnost agresivních slin. Na většině chirurgických pracovišť se k uspíšení hojení a odstranění pacientových pooperačních obtíží používají přírodní roztoky zejména s heřmánkem lékařským. Gel Enzymel parodont, který obsahuje proteolytické enzymy, čímž omezuje bakteriální produkci a urychluje hojení ran, zatím nebyl v klinické léčbě v chirurgických oborech ORL použit a jeho vliv na hojení ran prostudován. Teoretická část této práce je zaměřena na stručné představení vybraných operačních výkonů v oblasti horních cest dýchacích a souvisejícího ošetřovatelského procesu včetně shrnutí možných komplikací v pooperační době. V empirické části jsou pak shrnuty výsledky nestandardizovaného dotazníkového šetření, které proběhlo u vybraných pacientů kliniky ORL FN Motol. Pomocí dotazníkového šetření byla u vybrané skupiny pacientů (celkem 80) získána data pro porovnání účinnosti zkoumaných prostředků zejména v oblasti pociťované bolesti, komfortu při polykání, délce hospitalizace, výskytu komplikací a o spotřebovaných analgetikách. Získané výsledky...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o operační pole před operací a po operaci
KRATOCHVÍLOVÁ, Michaela
Teoretická východiska Příprava operačního pole je důležitou součástí každé předoperační přípravy. Samotnou operační přípravu nelze před operačním výkonem ošidit. Ve většině případů bez důkladné operační přípravy lékař neprovede operační výkon. Výjimkou jsou urgentní operační výkony, u kterých se zajišťuje pouze ta nejzákladnější příprava před operací. Vlastní předoperační přípravu rozdělujeme na dlouhodobou, krátkodobou a bezprostřední. Do krátkodobé předoperační přípravy zahrnujeme i přípravu operačního pole. Důkladná a správně provedená příprava operačního pole snižuje vnik pooperačních komplikací spojených s operační ránou. K předcházení pooperačních komplikací slouží následná pooperační péče. Tato péče je zaměřena na kontrolu aktuálního zdravotního stavu klienta po operačním výkonu, ale také na kontrole operační rány a jejího krytí. Tyto kontroly jsou jak povinností sestry, tak i povinností lékaře. V tomto raném pooperačním období je klient přijat na standardní lůžkový pokoj, nebo na pooperační pokoj. V případě vzniku komplikací během operačního výkonu je klient přijat na oddělení JIP nebo ARO. Cíle práce Cílem práce bylo zmapovat rozdíly v předoperační přípravě operačního pole na odděleních chirurgického typu a zjistit rozdílnost přípravy operačního pole před plánovaným a urgentním výkonem. Dále také zjistit zda sestry provádějí předoperační a pooperační péči o operační pole správně. K těmto cílům byly zvoleny tyto otázky: Jaké jsou rozdíly v předoperační přípravě operačního pole na odděleních chirurgického typu? Jaký je rozdíl přípravy operačního pole před plánovaným a urgentním výkonem? Jak provádějí sestry předoperační a pooperační péči i operační pole? Použité metody K získání potřebných informací byla zvolena kvalitativní forma výzkumného šetření pomocí hloubkových rozhovorů, metodou dotazování a následném pozorováním respondentek. Pozorování bylo provedeno metodou skrytého pozorování. Respondentkami byly sestry z urologického a chirurgického oddělení, z nemocničního zařízení na Vysočině. Sběr dat byl proveden od února do března 2014. Získaná data byla dále analyzována metodou otevřeného kódování. Výsledky Následně přepsané rozhovory a pozorování byly podrobeny důkladné analýze dat, metodou tužka a papír, otevřeným kódováním. Z celkové analýzy dat posléze vzniklo pět kategorií: Předoperační příprava před plánovaným operačním výkonem, Předoperační příprava před akutním a urgentním operačním výkonem, Příprava operačního pole, Péče o operační ránu po operaci, Zdravotnická dokumentace. Závěr Z výzkumu vyplývá, že o celkové předoperační a pooperační péči mají sestry velké povědomí. Zarážející je však fakt, že během poskytování této péče velmi kolísá dodržování zásad bariérové péče a intimity klienta. Závěr této práce by měl směřovat především ke zdokonalení předoperační a pooperační péče o klienta a k odstranění zjištěných nedostatků v poskytované ošetřovatelské péči. Praktickým výstupem této bakalářské práce bude článek v odborném sesterském časopise.
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacientů s infekčními komplikacemi po totálních endoprotézách kyčelního a kolenního kloubu
BREJŠKOVÁ, Soňa
Infekční komplikace TEP patří k nejzávažnějším komplikacím po implantaci endoprotézy. Řešení je velmi náročné pro své chirurgické i psychologické aspekty vzhledem ke svým devastujícím účinkům a nejisté prognóze. V současné době se procento infekčních komplikací pohybuje mezi 0,5 % 2 %. Z pohledu sestry je ošetřovatelská péče o tyto pacienty velice náročná a má svá přesně stanovená specifika.Cílem práce bylo 1. Zmapovat znalosti sester o příčinách vzniku infekčních komplikací po TEP kyčelního a kolenního kloubu. 2. Zmapovat znalosti sester o ošetřovatelské péči u pacientů s infekčními komplikacemi po TEP kyčelního a kolenního kloubu. 3. Zjistit dodržování aseptických postupů při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů s infekčními komplikacemi po TEP kyčelního a kolenního kloubu. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. 1. Jaká je míra vědomostí sester o příčinách vzniku infekčních komplikací po TEP kyčelního a kolenního kloubu? 2. Jaká je znalost sester o specifikách ošetřovatelské péče u pacientů s infekčními komplikacemi po TEP kyčelního a kolenního kloubu? 3. Jaká je míra znalostí sester o specifických potřebách pacientů s infekčními komplikacemi po TEP kyčelního a kolenního kloubu? 4. Do jaké míry dodržují sestry aseptické postupy při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů s infekčními komplikacemi po TEP kyčelního a kolenního kloubu? Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Metody a techniky sběru dat byly polostrukturované rozhovory a zúčastněné pozorování. Výzkumné šetření bylo realizováno na infekčním oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. Šetření bylo anonymní, rozhovory a pozorování probíhalo v časové etapě od 1. 2. 2013 do 25. 2. 2013 Z výzkumného šetření vyplynulo, že sestry znají základní příčiny vzniku infekčních komplikací po TEP. Dále je z výsledků patrné, že sestry mají přehled o specifikách ošetřovatelské péče u těchto pacientů a rovněž mají teoretické znalosti v oblasti potřeb. Na základě analýzy odpovědí bylo ale zjištěno, že sestrám provádění některých ošetřovatelských výkonů činí potíže, a to z důvodu částečné neznalosti, nejistoty a nemožnosti si některé výkony vyzkoušet. Z výsledků také vyplývá, že se všechny sestry snaží u pacientů saturovat fyzické potřeby, ale ne všechny sestry saturují psychické potřeby tak, jak uváděly ve svých odpovědích, což jsme zjistili pozorováním. Jedná se především o nedostatky v komunikaci s pacientem v oblasti motivace, psychické podpory a podpory sebepéče. Dále jsme zjistili, že většina sester dodržuje aseptické postupy při poskytování ošetřovatelské péče u pacientů s infekčními komplikacemi po TEP, ale výsledky odhalily i slabá místa. Více než polovina sester ve sledovaném souboru neprovádí hygienickou dezinfekci dle standardizované techniky a jedna třetina sester si nedezinfikuje ruce ani před výkonem. Další nedostatky jsme zjistili zejména v manipulaci se sterilním a biologickým materiálem. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že sestry i přes nedostatek informací a zkušeností svými odpověďmi rámcově prokázaly své znalosti týkající se péče o tyto pacienty. V každé oblasti však zůstává prostor pro další rozšíření vědomostí sester jak po stránce teoretické, tak i po stránce praktické. Tato bakalářská práce byla psána tak, aby přinesla základní přehled o problematice infekčních komplikací po TEP a mohla být použita jako informační materiál pro již zkušené nebo začínající sestry, které se při své práci setkávají s pacienty s infekční komplikací po TEP. Praktickým výstupem bakalářské práce je návrh na mezioborový seminář zaměřený na problematiku infekčních komplikací po TEP kyčelního a kolenního kloubu, který přikládám jako přílohu.(Příloha 12)
|
host ::
RSS.